Recenze: Cestou hudby – kniha ke dvaceti letům Lípy Musicy

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica neodmyslitelně patří na kulturní mapu města, jehož jméno nese ve svém názvu, a bez debaty představuje její podstatnou součást. Pouť od původního Festivalu duchovní hudby, jenž v roce 2000 přivedl do České Lípy špičkové interprety na pět koncertů ve třech kostelech, k akci v její dnešní podobě byla dlouhá, zajímavá a v mnohém také poučná. Koncerty, představení a další akce postupně probíhaly nejen v samotném rodišti Lípy Musicy, ale také na mnoha dalších místech českolipského okresu, Libereckého kraje a jeho okolí v České republice i přilehlého německého pohraničí. V jejímu letošnímu dvacetiletému výročí vydal spolek Arbor knihu ředitele festivalu Martina Prokeše Cestou hudby, která zmíněnou pouť přehledně rekapituluje a přidává řadu osobních postřehů jak autora samotného, tak jeho spolupracovníků a přátel.

Ještě než se pustím do literární recenze, je třeba konstatovat, že Cestou hudby je reprezentativní publikace a bude se skvěle vyjímat v knihovně každého milovníka hudby a kultury. Větší čtvercový formát poskytl tvůrcům velkou svobodu pro práci s bohatou fotografickou přílohou, která textem velmi přirozeně prolíná a doplňuje ho. Příjemným úkrokem do jiné oblasti umění jsou kresby akademického malíře Atily Vöröse, avšak zpět k hudbě čtenáře vrátí bonusové CD s nahrávkou Lípa Musica Sextetu z koncertu ve Waltersdorfu v roce 2019. Kniha je vzhledem k mezinárodnímu přesahu dvojjazyčná, česko-německá, což významně rozšiřuje okruh potenciálních čtenářů a obdarovaných. Publikace spojující dvě stejně rozsáhlé jazykové verze v jediném svazku není nijak obvyklým úkazem, avšak jejich pravidelné střídání přispívá k tomu, že toto pojetí nepůsobí příliš rušivě.

Čtenář brzy zjišťuje, že v literární a obsahové rovině si kniha klade několik různých cílů. Nedosahuje jich ale postupně, ale jaksi zároveň a přitom na přeskáčku. Tím hlavním cílem je pochopitelně popsat historii Lípy Musicy. Z jejího shrnutí je vyčleněno a zvlášť zdůrazněno pár významných událostí, a to v oddíle Mimořádné hudební okamžiky. Tato část patří v knize k nejpoutavějším, patrně proto, že opouští čistě faktografický přístup. Několika těmto okamžikům jsem byl osobně přítomen a mohu potvrdit, že koncerty jako třeba Blízké hlasy z dáli nebo Requiem za růžový měsíc člověku nadlouho utkví v hlavě.

Jednotlivá témata jsou úzce propojena a s historií festivalu samozřejmě souvisí jeho personální obsazení, od ideových počátků přes kreativní formování po zdánlivě všední administraci. Nahlédnout do zákulisí lze například v částech Lidé s Lípou spojení a Arbor pod společnou hlavičkou Dramaturgie. Zvláštní kapitola je věnována přesahu festivalu do Německa a vývoji a také budoucnosti tohoto přesahu. Český čtenář ji snad tolik neocení, ale její důležitost je zřejmá už s ohledem na výše zmíněnou dvojjazyčnost.

Mnoho lidí klade z pochopitelných důvodů mezi Lípu Musicu a Martina Prokeše rovnítko. Kniha je tedy především v úvodní třetině rovněž životopisem a zpovědí. Zajímavé je vylíčení vzniku a zrození festivalu na pozadí osobního a rodinného života. Z této části se podle mého názoru poněkud vymyká vyprávění o působení ve funkci ředitele českolipského kulturního domu Crystal, kterému po faktické stránce nejspíš není co vytknout, ale celkově by této nepříliš dlouhé pasáži prospěl trochu větší nadhled.

K silným místům patří většina příspěvků autorových souputníků a jinak významných osob, převážně ve formě vzpomínek a výjimečně i krátkého rozhovoru. Protože jsou to zpravidla lidé se životní zkušeností nabytou v podnětném duchovním či kulturním prostředí, jejich vyjádření často posouvají text, do kterého jsou zasazena, ještě o kousek dál.

Lze si snadno představit, že prolínání všech těchto aspektů se mohlo stát komplikací, přes kterou nepřipravený čtenář klopýtne. Důležité jistě bylo zachovat správný poměr ingrediencí a dodržet vhodný rytmus jejich střídání, čímž se kniha vlastně podobá hudební kompozici. Ačkoli autor není profesí literát, podařilo se mu vybudovat souvislou vnitřní strukturu, což v případě textu směřujícího k několika vzájemně propojeným, ale přece jen odlišným cílům nebylo v žádné případě samozřejmé.

Nezbývá než Lípě Musice popřát hodně štěstí a svěžesti do dalších let. Čekání na další koncerty si můžeme krátit třeba četbou knihy Cestou hudby a případně vzpomínáním, jak jsme popisované kulturní dění vnímali my.

Martin Prokeš, Cestou hudby / Auf den Wegen der Musik. 1. vydání. Česká Lípa, Arbor – spolek pro duchovní kulturu, 2021. 119 stran.