4/2014

Úřad se zkratkou UOOU řeší on-line zpravodajství ze zastupitelstev. Po třiceti letech ve Štětí. Do Jiráskáče na travesti  show, do Boru na sportovce minulého roku. Nějaké fotky z výletů.

Víkend jako stvořený pro výlety. Už v pátek jsem neodolal a vydal se na večerní procházku do Úštěku. Je to zážitek procházet se prázdným nočním městem v době, kdy ostatní sledují televizi. Nachodil jsem čtyři kilometry, prohlédl si za chabého osvětlení hrad, ptačí domky, náměstí i synagogu. Jen na židovský hřbitov jsem se neodvážil. Atila už v rozhovoru (zde) zmínil, že příběh Karla H. je tak trochu moje alter ego (zatímco obrázky zase jeho). Tak v tom pátečním Úštěku jsem to cítil dost intenzivně. Přestože mým hlavním cílem samozřejmě bylo najít ve staré zahradě krabici schovanou v lískovém keři :o).

V sobotu jsem jako tradičně vypnul úplně a skončil v lesích mezi Liběchovem a Štětím. Po letech jsem se zatoulal k Levého sochám – Harfenici a Hadovi, ale také prozkoumal Žabí jeskyni, kvůli čemuž jsem se bál, že mě pak nevezmou do vlaku. Celou cestu určitě použiji v nějakém tipu na výlet.

Dnes aspoň několik fotografií.

Ve Štětí jsem nebyl bez pár měsíců třicet let (když nepočítám, že jsem přes toto město jezdíval dvakrát týdně vlakem). Buď nefoukal vítr, nebo už nemá svou typickou vůni papírny, která mě byla schopná ve vlaku probudit. Ale jinak spousta věcí vypadala jako kdysi – několik rozbořených budov, klasické nádraží, naproti němu hospoda s familiárním číšníkem, bramborový salát s klobásou. Lístky na vlak se z provozních důvodů neprodávaly, přestože za plentou evidentně laškoval výpravčí s nějakou babou. Průvodčí nepřišel, takže cesta do Liběchova zadarmo.

Kilometr z liběchovského nádraží do centra je jak procházka vybombardovaným městem. Prakticky všechny budovy jsou vybydlené. Už ani ti cikáni v domku hned před nádražím už nebydlí. No a zámek? Po ničivé povodni je prakticky opuštěný. Vzpomínal jsem, jak jsme ho navštěvovali při různých vandrech nebo výletech s mým kroužkem. Asijské expozice plné samurajských mečů vždy lákaly více než úlomky keramiky nebo háčkované dečky. Po revoluci byl zámek restituován a od té doby to s ním jde z kopce. Vše završila zmíněná povodeň v roce 2002. Stejně smutný osud jako třeba nedaleké Zahrádky.

Měl bych asi vytáhnout něco politického, co? Chtěl jsem se podívat, jak probíhalo schvalování rozpočtu města, ale k dispozici ještě není ani zápis, ani videopřenos. Zápisy vždy bývaly později, ale videopřenosy si zájemce mohl občas prohlédnout během několika dnů.

Místo aktuálního videopřenosu mě uvítal text: Tato stránka uvedena do souladu s názorem Úřadu na ochranu osobních údajů. Takže místo o přenos jsem se začal zajímat o názor UOOU.

13. ledna 2014 vydal UOOZ tuto zprávu: „V souvislosti s účinností nového občanského zákoníku a některými veřejně uváděnými názory, že tímto dochází k zásadní změně v otázce zveřejňování záznamů ze zasedání zastupitelstev obcí, Úřad pro ochranu osobních údajů uvádí, že k této problematice vydal v loňském roce stanovisko č. 2/2013.

Nový občanský zákoník nijak nezměnil povinnosti správců osobních údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, a proto se ani na uvedeném stanovisku od nového roku nic nemění.

Změna, na kterou se v souvislosti s novým občanským zákoníkem odkazuje, se týká pouze možného zásahu do práva na ochranu osobnosti, a upravuje soukromoprávní vztah mezi pořizovatelem audiovizuálního záznamu a zaznamenaným člověkem.“

Problém není v tom, že bychom se neměli dozvědět názory našich zastupitelů. Problémem jsou osoby, které na zasedání zavítají jaksi mimořádně. Vyjímám, co mě zaujalo.

"U osob z řad veřejnosti, které budou přítomny na zasedání zastupitelstva, lze konstatovat, že z pohledu informačního účelu záznamu není třeba souhlas s jejich zaznamenáním, pokud budou tyto osoby na záznamu zachyceny přiměřeným způsobem, tedy např. pouze krátkým záběrem do prostoru pro veřejnost apod. Naopak u osoby z veřejnosti, která aktivně na jednání zastupitelstva vystoupí k některému z bodů, lze její osobní údaje související s vystoupením zpracovávat bez jejího souhlasu, neboť takové vystoupení je projevem politického práva a aktivity konkrétního občana, která již z povahy věci není a nemůže být anonymní. Je ovšem třeba rozlišovat příspěvek k diskuzi na zastupitelstvu a vystoupení s konkrétní žádostí vůči obci zejména v sociální oblasti (zde bude třeba posuzovat situaci individuálně, takovéto případy by ovšem, zejména u větších obcí, neměly být časté). Na základě výše uvedeného lze tedy doporučit, aby kamera byla umístěna tak, aby zaznamenávala prostor pro zastupitele a pro řečníky z řad veřejnosti, neměla by ovšem nepřetržitě zabírat prostor pro veřejnost."

Nejproblematičtější otázkou jsou osobní údaje třetích osob, které při jednání zastupitelstva zaznějí při projednávání jednotlivých bodů. Pouze v těchto případech bude obec povinná údaje anonymizovat.

"Prostor, kde probíhá jednání zastupitelstva, by měl být tedy označen informací o pořizování záznamu, jeho účelu atd., stejná informace může být součástí jednacího řádu zastupitelstva. Ze strany řídícího schůze zastupitelstva by ještě před zahájením vlastního pořizování záznamu měla také zaznít informace o tom, že bude pořizován záznam, za jakým účelem, jakým způsobem bude se záznamem dále zacházeno a o právu přítomných na námitku proti takovému zpracování ve smyslu § 21 zákona o ochraně osobních údajů."

Abych se přiznal, tak spousta aktivit tohoto úřadu mi přijde komická. Tedy vzhledem k naší době. Velká část národa si denně kupuje časopisy, jejichž obsah je založený na šmírování lidí. Kdo se kde pozvracel, kdo s kým a kde souložil, kdo si k někomu sedl na bar, kdo má umělé poprsí nebo nos, kdo umírá a kdo ještě ne. Některým je líto, že o nich nikdo nepíše, tak se s něčím podobným pochlubí na sociální síti. A do toho nám vznikne úřad, který nedělá nic jiného, než kontroluje, jestli někdo nebyl natočený moc zblízka, když městu nabídl k prodeji pozemek, nebo když se mu nelíbí, že se zavírá školka, do které posílá dítě apod. Asi bych chápal, kdyby někdo nechtěl být natočen, jak žádá o příspěvek v sociální nouzi. Ale na druhou stranu – žádá přece o pomoc občany. Proč by se teda měl před nimi skrývat?

Tady jsem psaní přerušil a nechal se ještě na chvíli vylákat ven. Sedmnáct kiláčků v tom mrazu mi udělalo dobře.

Kam za kulturou příští týden?

Novoborští se mohou hned zítra těšit na Zločin v Posázavském Pacifiku v podání divadla Kalich. Do kin také nastupuje oskarový favorit 12 let v řetězech - také v Boru. To v Lípě nás v divadle čeká jinačí kultura - Travesti show (ve středu). Ve čtvrtek jde do kin Herkules a v Boru se vyhlašuje nejúspěšnější sportovec okresu.